Toto je archivní web ročníku 2011. Aktuální ročník festivalu Varhany znějící naleznete zde →
 

Varhany znějící * 2011

Varhanní festival představující památné varhany ve Slaném, Budenicích a Vraném


Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany uslyšíte v pondělí 9. května 2011 v 19.30 v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném | Program koncertu »

S nástrojem se můžete také seznámit při Putování za historickými varhanami
v sobotu 30. dubna 2011 | Program Putování »

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném byl postaven v letech 1751–1761. Tehdy postavil na vranský kůr nový nástroj ve 2 křídlech pražský varhanář Mathias Sedmík, a to nejspíš jako jednomanuálový nástroj s Principálem 4´, který se v prospektu dochoval dodnes. V roce 1779 opravil varhany další pražský varhanář Anton Reiss, který rozšířil varhany o čtyřrejstříkový pozitiv v zábradlí kůru.

Varhany byly několikrát opravovány v roce 1790 a v roce 1823.

V roce 1895 vestavěla do skříní původního hlavního stroje nový kuželomechanický nástroj opět pražská firma Rejna-Černý, jako své opus č. 54. Přitom propojila obě křídla varhan vestavbou kulisy s prospektem. Ze starých varhany se tak dochovaly pouze nádherné skříně s původními cínovými píšťalami, s plastickou a figurální výzdobou,  čtyřrejstříková Reissova vzdušnice v positivu v zábradlí a v rohu kůru původní varhanní lavice.

V roce 1963 opravil varhany M. Heger st. z Hořovic, který připojil k nástroji elektrické čerpadlo vzduchu.

Varhany Rejny a Černého z roku 1895 jsou solidním nástrojem renomované a tehdy oblíbené firmy, které díky svému dobrému řemeslnému zpracování přečkaly bez závažných závad až do dnešních dnů.

Před koncertem festivalu Varhany znějící 2011 byly v dubnu 2011 varhanářem Janem Otcovským na nástroji provedeny tyto práce:
„Ped. spojka opravena, tlak mírně zvýšen aby zvuk nabyl na jistotě (2cihly). Traktura zregulována. Uvnitř varhan jsou problémy s kácením píšťal – lze řešit jen při rozebrání varhan. Většinu škod na zvuku nadělala padající omítka. Nad Mixturou a čtyřstopými hlasy není strop (ani nebyl) a šel by snadno doplnit (stačí 4 vhodně velké desky, konstrukce tam je). Prodloužila by se tím životnost ladění mnohonásobně. Stav jinak velmi dobrý.“

Současná dispozice

Manuál, C–f´´´ (54 tónů)

  1. Bourdon 16´
  2. Principal 8´
  3. Fleta 8´
  4. Gamba 8´
  5. Salicional 8´
  6. Oktav 4´
  7. Roh 4´
  8. Mixtura 2 2/3´, 4 řad.

Pedál, C–d´ (27 tónů)

  1. Subbass 16´
  2. Oktavbass 8´

Pedálová spojka, kolektivy: mf, f, pléno

Fotogalerie: Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Interiér kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Interiér kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Varhany v kostele Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Interiér kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Interiér kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Interiér kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Interiér kostela Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Vraném

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Rejna a Černý – známá a úspěšná varhanářská firma v Praze
na konci 19. a v 1. třetině 20. století.

Josef Rejna se narodil 3. února 1855 v Červené Řečici jako syn papírnického tovaryše Jana Rejny z čp. 61 a Antonie Vladykové z Kácova. Josef Černý se narodil 19. dubna 1852 v Praskolesích čp. 15 jako syn krejčovského tovaryše  Matěje Černého a Marie, roz. Kokšové z Hořovic.

Oba Josefové se seznámili ve varhanářském podniku pražského mistra Karla Schiffnera, u něhož se oba vyučili a pracovali ještě v roce 1884. Podíleli se tak na stavbě mnoha varhan K. Schiffnera, včetně nových velkých varhan pro královéhradeckou katerálu sv. Ducha.

Nejpozději roku 1885 se osamostatnili a založili v Praze společný podnik sídlící nejprve v Krakovské ulici č. 5, později přesídlili do Hálkovy ulice č. 59 v Praze na Vinohradech (dnes ulice Londýnská). Jejich první nástroje byly zásuvkové soustavy, velmi brzy však firma začala stavět varhany s kuželkovými  vzdušnicemi a mechanickou trakturou, se kterými slavila největší úspěchy. V první dekádě 20. století pak přešla k traktuře pneumatické, i když současně v jednotlivých případech dále stavěla osvědčené traktury mechanické, vzácně i se zásuvkovými vzdušnicemi, zejména tam, kde to z prostorových důvodů bylo výhodné.

Po dispoziční a intonační stránce firma velmi záhy opustila zbytky doznívajících principů „barokního“ varhanářství a stavěla nástroje zcela poplatné tehdejšímu hudebnímu vkusu a nazírání na varhany jako na doprovodný nástroj, který měl v hudebně  liturgické praxi nahradit orchestr.

Ve výtvarném řešení prospektů varhan užívala firma pseudoslohové typy skříní, ojediněle stavěla volné „kopie“ prospektů barokních varhan, které v dané lokalitě nahrazovala vlastním výrobkem.

Dosud nevíme přesně, kdy firma zanikla. Poslední známá práce je z roku 1929.

Během více než 40 let existence firmy postavili nebo opravili varhanáři Rejna a Černý několik stovek nástrojů, zejména na území Čech. Ojediněle se lze setkat s jejich nástroji i v zahraničí. Jejich varhany, zejména ty s mechanickou trakturou, patří ke kvalitním, řemeslně velmi solidně zpracovaným nástrojům, které svojí funkčností překvapí i po mnoho desetiletí zanedbané údržbě.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.

Odkazy

Na začátek stránky


English Information in English

Festival Varhany znějící 2011 pořádá město Slaný ve spolupráci s mezinárodním festivalem Free Organ World – Pražské varhany.

Archiv
Varhany znějící 2016
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001

Aktuální ročník festivalu

Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj


Mediální partnerVarhaníci on-line


Festival se koná pod záštitou starosty města Slaného Iva Rubíka

Královské město Slaný

Odbor kultury MěÚ Slaný
© Královské město Slaný 2010–11