Varhany v kostele sv. Jakuba v Řisutech
S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 30. dubna 2011 | Program Putování »
Staré varhany v Řisutech, dnes již neexistující, postavili roku 1796 varhanáři Johann a Ferdinand Guth z Čisté za 80 zl. V roce 1840 byly opraveny společně s nástrojem v sousedních Malíkovicích. Další opravu provedl nákladem 17 zl. kladenský varhanář Anton Sieger roku 1891, který současně opravoval malíkovické varhany. Jeho práce však byla označena za „šlendriánskou“ a oprava nebyla přijata. Nynější varhany pocházejí z nedalekého kostela Nanebevzetí P. Marie v Tuřanech, kde v roce 1903 postavila nový nástroj pražská varhanářská firma Rejna-Černý. Staré tuřanské varhánky firma Rejna-Černý opravila a přenesla na řisutský kůr, kde prvně zazněly na velikonoční pondělí roku 1904. Celkový náklad na transfer a opravu činil 200 zl.
Varhany byly opraveny roku 1913 opět firmou Rejna-Černý. Za 1. světové války unikly píšťaly řisutských varhan válečné rekvizici barevných kovů z důvodu stáří nástroje.
Řisutské varhany pocházejí nepochybně z dílny čisteckých varhanářů Guthů z konce 18. století. Svědčí pro to jednak typická architektura varhanní skříně, dále pak řada řemeslných detailů – rám a intarzované bočnice klaviatury, zdobená čela kláves, charakteristický tvar rámu a tast pedálové klaviatury, zdobně profilované předkrývky dřevěných píšťal, charakteristické výplně skříně aj.
Nástroj má zásuvkovou vzdušnici, krátké oktávy v manuálu i pedálu, v manuálu 6 rejstříků a trvale zapnutý 18 tónový pedálový rejstřík. Vzduch dodávají dva klínové měchy konstruované na tahání, motor není osazen.
Před Putováním za varhanami v rámci festivalu Varhany znějící 2011 byly v dubnu 2011 varhanářem Janem Otcovským na nástroji provedeny tyto práce:
„Urvané části rejstříkové traktury byly doplněny, traktura je kompletně funkční. Za rejstříky je třeba brát citlivě, nebo se utrhnou někde jinde (traktura je hodně vytenčená červotočem po většině trasy). Občas se zasekává b2, lze ale vyklepat. Dřevěné píšťaly jsou kompletně zničené, hrají jen kovy a naštěstí také trochu velká oktáva pedálu +cs +ds (pedálnici jsem také opravil). Na varhany lze tedy zahrát, byť v dosti redukované míře. Celý prostor manuálové skříně byl vyčištěn a ošetřen proti červotoči. Bude-li v místě vůle opravit dřevěné píšťaly, může být nástroj kompletně funkční (a velmi zajímavý).“
Současná dispozice
Manuál, C–c´´´ (45 tónů)
- Copula major 8´
- Salicionál 8´ (nepůvodní)
- Principal 4´
- Copula minor 4´
- Oktáva 2´
- Mixtura 2×
Pedál, C– a (18 tónů)
- Bas 8´
Guthové z Čisté u Rakovníka
Guth František Karel Antonín se narodil jako syn varhanáře Andrease Gutha v Lounech roku 1711. Vyučil se u otce a 20. listopadu 1738 kupuje (podle městské knihy) v Čisté od Josefa Houka „nově postavený domeček“. Zemřel 2. 10. 1778 v Čisté u Rakovníka.
Roku 1739 během stavby varhan v Libochovicích, kdy zde umírá jeho otec Andreas, se seznámil s dcerou místního mistra truhlářského Josefa Kozla – který spolupracoval při stavbě varhan – Kateřinou. Po dokončení varhan a svatbě s Kateřinou ( 27. 11. 1741 ) se přestěhoval do Čisté, kde se dále věnoval varhanářskému řemeslu.
V Čisté se mu narodilo postupně pět dětí – Ferdinand, Karel František Martin, Dorota, Anna a Jan Matěj.
V dílně pracovali i jeho dva synové – Ferdinand a Johann Mathias, kteří se po smrti svého otce stali uznávanými a vyhledávanými mistry.
Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.
Odkazy
Festival Varhany znějící 2011 pořádá město Slaný ve spolupráci s mezinárodním festivalem Free Organ World – Pražské varhany.
Archiv
Varhany znějící 2016
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001
Festival se koná pod záštitou starosty města Slaného Iva Rubíka>
Odbor kultury MěÚ Slaný
© Královské město Slaný 2010–11