Pedálový klavír

Pedálový klavír uslyšíte v pondělí 14. května 2012 v 19.30 hodin v kostele Zasnoubení P. Marie ve Zlonicích | Program koncertu »

Původ pedálového klavíru je možné najít v pedálovém klavichodru a pedálovém harpsichord, z nichž prvně jmenovaný se dochoval fyzicky a o druhém víme jen z popisů a reprodukcí. První zmínka o klavichordu s pedály se objevila kolem roku 1460. Varhaníci na tyto nástroje cvičili v době, kdy nebyl k dispozici kalaknt pro šlapání měchů chrámových varhan, nebo během zimy, aby necvičili v nevytápěných kostelích. J. S. Bach vlastnil pedálový harpsichord a jeho varhaní triové sonáty BWV 525–530, Passacaglia a Fuga v C moll BWV 582, ale i dalších zní na tomto nástroji skvěle.

W. A. Mozart byl první slavný hudební skladatel, který projevil velký zájem o tzv. „pedálové fortepiano“. Udělal si svůj vlastní návrh nástroje, který byl zkonstruován kolem roku 1782. Základem nástroje byl vlastně „Hammerflügel“ (kladívkový klavír) doplněný o pedály. Pianista proto mohl hrát rukama i nohama jako varhaník. Mozart, tak objevil zcela nový zvukový potenciál tohoto nástroje.V následujících letech hrál Mozart na tento nástroj na mnoha koncertech ve Vídni, nebo doma pro své přátele

O století později, v roce 1845, získali podobný nástroj Robert Schumann a Clara Schumannová. Oba milovali hru na varhany, ale chtěli varhanní skladby cičit také doma. Clara Schumannová napsala ve svém deníku: „… Je to pro nás velké potěšení. Náš původní záměr byl pouze cvičit doma varhanní skladby. Ale Roberta možnosti pedálového klavíru zaujaly natolik, že složil Skicy pro pedálový klavír Op. 58 a Studie pro pedálový klavír Op.56, které jistě vzbudí velký zájem jako něco zcela nového… “ A skutečně, Robert nadšeně napsal příteli z Lipska o pár dní později: „Upřímně řečeno, tato myšlenka znamená pro mě hodně a já věřím, že to přinese nový impuls klavírní hudbě. Dosti úžasných efektů lze dosáhnout díky pedálům… “. Díky pomoci Mendelssohna, který v té době stál v čele hudební konzervatoře v Lipsku a také hrál na pedálový klavír, se Schumannovi podařilo otevřít speciální studijní obor hry na tento nástroj. Pedálový klavír se však nakonec příliš nerozšířil a v postromantické době upadl v zapomění. I přesto jsou Schumannovy, ale také Brahmsovy skladby pro tento nástroj jsou opravdové perly romantické hudby a zaslouží si být dnes přivedeny k životu na zrekonstruovaných nástrojích. Pokud hráč na pedálový klavír dokáže odpovídajícím způsobem ovládat pedály, může dosáhnout i těch nejcitlivějších nuancích v dynamice od pianissima až po fortissimo.

Po Schumannovi skládali pro pedálový klavír například Franz Liszt, Camile Sain-Saëns, César Franck a Charles Gounod. V poslední době začali psát skladby pro pedálový klavír i někteří současní skladatelé např. Jean Guillou. (— Dalibor Miklavčič a Wikipedia—)

Poznámka ke skladbám R. Schumanna a J. Brahmse,
které zazní na festivalovém koncertu

Schumannovy opusy 56 a 58 patří k významným mistrovým dílům; nedostatek adekvátních pedálových klavírů je ale zařadil do skupiny málo známých klavírních děl. Nicméně nechyběly pokusy zachránit je pro běžný koncertní život – počínaje částečným technicky vydařeným zpracováním Clary Schumann (v roce její smrti 1896) pro dvě ruce. Robertův vlastní návrh uvádět skladby v provedení třech rukou se ukázal jako málo praktický. Debussy a Bizet je uchopili, každý po svém, jako klavírní duo, Th. Kirchner jako klavírní trio. Nejzajímavější zůstává originál, ze kterého sám Schumann hodně zachoval, a v roce 1845 napsal svému vydavateli v Lipsku: „ Dají se s tím dělat zcela kouzelné efekty“ a nebo „Kladu důraz na myšlenku a věřím, že by mohla časem přinést novou energii do klavírní hudby.“

Kompoziční skladba mnohých Brahmsových skladeb je velmi blízká idiomatice pedálového klavíru, a provedení zní nejlépe na klavír, jako ostatně u mnoha jeho varhanních skladeb. Richard Heuberger, skladatelův blízký přítel, se zmiňuje, že Brahms interpretoval jeho Chorály op. 122 přednostně na klavír (Laukvik 2000, str. 168). V hávu klavírního zvuku dosáhne tato hudba dech beroucího, vysoce romantického výrazu; Heuberger: „ Mistr (Brahms) byl opět uchvácen a hrál vášnivě a cituplně…“ Zacházení s výrazovými prostředky klavíru přispívá opět k prohloubené, výrazově bohaté, inspirativní varhanní interpretaci.

Fotogalerie: Pedálový klavír