Toto je archivní web ročníku 2014. Aktuální ročník festivalu Varhany znějící naleznete zde →

Varhany znějící * 2014

Festival představující památné varhany ve Slaném, Velvarech a Zlonicích & Petrovicích a Dolních Hbitech

Varhany v poutním kostele na Makové Hoře u Smolotel

S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 27. září 2014 | Program Putování »

Nad obcí Smolotely na Makové hoře s širokým a dalekým rozhledem byl v letech 1719–1722 vystavěn poutní kostel sv. Jana Křtitele a P. Marie na hoře Karmel. Jeden z nejkrásnějších barokních chrámů, geniálně zakomponovaný do krajiny. Stal se hojně navštěvovaným poutním místem a duchovně žije dodnes.

Na kruchtě kostelíka se nachází jeden z mála dochovaných nástrojů pražského malostranského varhanáře Leopolda Spiegela. Dle signatury ve ventilové komoře byl postaven v roce 1728. Bohužel dochovaných archivních zpráv o něm není mnoho. V roce 1778 opravil pozitiv kantor z Pohoří, roku 1810 je za 4 zl. opravil ve dvou dnech učitel ze Hbit. Pomáhal mu místní kostelník, který za tahání měchů obdržel 1 zl.

Inventář kostela z roku 1832 uvádí varhany se šesti rejstříky a jedním „doppeltem“ pedálem, porouchané. Roku 1863 opravil varhany na žádost učitele varhanář Josef Hallada z Lipnice za 15 zl., který nástroj přeladil výše a pedálovou kvintu přepracoval na zřejmě krytý 8´ rejstřík. Učiteli Tomáši Hrbkovi z toho vzešly velké nepříjemnosti, neboť se nepohodl se zdejším farářem, který na něj podal vikariátnímu úřadu (neopodstatněné) udání, že varhany poškodil. Koncem roku 1872 a na počátku roku 1873 opravil varhany nákladem 40 zl. od dobrodinců domkář a příležitostný varhanář Matěj Roušal z Obory.

Velkou opravu nástroje s úpravou spodní části varhanní skříně, dodáním nového měchu, manubrií a některých píšťal provedl v roce 1912 Jindřich Melzer z Příbrami. Tentýž nástroj opravil v roce 1914.

Roku 1973 provedl opravu farář P. Burda. Poslední opravu spojenou s ošetřením proti červotoči a dodáním nových píšťal provedl varhanář Petr Nožina v 90. letech.

Varhánky byly v minulosti zcela jistě několikrát upravovány. Nástroj byl původně zřejmě koncipován jako bezpedálový pozitiv – z něho se dochovala píšťalová skříň, vzdušnice i se štoky, část kovových píšťal a část traktury. Hrací stůl byl vestavěn do postamentu. Dvourejstříkový pedál byl přistavěn patrně později, stejně jako samostatně stojící hrací stůl. Manuálová klaviatura pochází stejně jako rejstříková manubria od J. Melzera.

Současná dispozice (dle nápisu na manubriích, rok 2012)

Manuál, C–c´´´ (krátká oktáva)

Copula 8st.

Principal 4st.

Copula 4st.

Oktava 2st.

Oktava 1st.

Ravskvinta

Copula 8 st.
Principal 4 st.
Copula 4 st.
Oktava 2 st.
Oktava 1 st.
Ravskvinta

Pedál, C– a⁰ (krátká oktáva)

Violong 8 st.
Oktavbas 4 st.

Foto: Varhany v kostele sv. J. Křtitele a P. Marie Karmelské na Makové Hoře u Smolotel

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Leopold Spiegel – přibližný rok narození Leopolda Spiegela (*1680) se odvozuje z matriky zemřelých, kde se uvádí, že mu tehdy bylo 50 let. Zemřel 25. 4. 1730 v Praze na Malé Straně v Ostruhové ulici v domě U Ouhů. Do Prahy se přistěhoval v roce asi 1712 z Fridingenu na Dunaji, odkud měl propouštěcí list, který později předložil v Praze při žádosti o pražské občanství. Oženil se s Annou Theresií Probst. Ta dostala věnem dům na Malé Straně v Ostruhové ulici, kde si Spiegel mohl založit dílnu. Předpokládá se podle některých dochovaných zápisů, že se vyučil u Burghardta v Lokti. Syn Leopolda Spiegela Antonín byl též varhanářem a postavil řadu varhan, otcovy slávy ale nedosáhl.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.