Toto je archivní web ročníku 2014. Aktuální ročník festivalu Varhany znějící naleznete zde →
 

Varhany znějící * 2014

Festival představující památné varhany ve Slaném, Velvarech a Zlonicích & Petrovicích a Dolních Hbitech


Varhany v kostele sv. Jana Nepomuckého v obci Svatý Jan

S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 27. září 2014 | Program Putování »

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Na místě dnešního kostelíka stávala v 18.století kaple Čtrnácti sv. Pomocníků z roku 1705. V letech 1760–1764 byl na jejím místě vystavěn na půdorysu hořícího srdce jednolodní kostel, který se stal jedním z četných poutních míst ve zdejším kraji. Kostel byl záhy vybaven i varhanami, o jejichž původu toho mnoho nevíme. Dle pozdějších zpráv se jednalo o nástroj bez pedálu – tedy pozitiv. Nepřímo je nástroj potvrzen od roku 1769, kdy se v kostelních účtech objevuje platba za tahače měchu. Autorem nástroje mohl být sedlecký mistr F. Semrád, jenž byl po polovině 18. století na sedlčansku velmi aktivní.

Inventář kostelního zařízení z roku 1772 uvádí na kůru jedny varhany. Ty byly tentýž rok opraveny sedleckým mistrem. Od r.1810 se vedla jednání o opravě varhan – resp. o přestavbě a opatření pedálu s varhanářem Mathiasem Walterem. Práce mohly být provedeny okolo roku 1819, kdy byl tesařem opraven zřícený kůr. V průběhu 19. století nám účetní knihy přinášejí zprávy o četných správkách měchů (např. roku 1842 za 4 zl., 1856 za 3 zl. 20kr. – tehdy byly opraveny i bubny, roku 1858, 1890). Poslední oprava starého nástroje se uskutečnila roku 1898. To již probíhala od počátku roku 1897 jednání o pořízení nových varhan. Patronátní úřad povolil v červnu 1898 na jejich pořízení 778 zl. a zadal práci firmě Rejna–Černý. Varhany byly hotové ještě týž rok a 10% kauce  proplacena o 3 roky později.

V červnu 1918 byl nástroj ochuzen o průčelní cínové píšťaly o váze 24,5 kg, které byly rekvírovány pro válečnou výrobu. Opravu varhan a doplnění prospektových píšťal – ovšem již jen zinkových – provedla autorská firma v roce 1919. Náklady byly hrazeny dílem z peněžní náhrady za rekvírované píšťaly deponované na spořitelní knížce v Sedlčanech, dílem ze sbírky.

Typický kvalitní nástroj firmy Rejna–Černý s mechanickou trakturou a kuželkovými vzdušnice je vestavěn do pseudoslohové skříně, která nezapadá do jinak jednotného interiéru kostelíka. Řemeslné zpracování nástroje je příkladné, zvukově se jedná o typického zástupce této pražské firmy. Nástroji lze vytknout snad jen absenci pedálové spojky, která nebyla z úsporných důvodů vybudována.

Současná dispozice

Manuál, C–f´´´

Principal 8´
Salicional 8´
Kryt 8´
Oktava 4´
Mixtura 2´
  1. Principal 8´
  2. Salicional 8´
  3. Kryt 8´
  4. Oktava 4´
  5. Mixtura 2´

Pedál, C– d´

  1. Subbas 16´

Pleno (nožní šlapka)

Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Jana Nepomuckého v obci Svatý Jan

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Varhany v kostele sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Kostel sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Kostel sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Kostel sv. J. Nepomuckého ve Skrýšově u Sv. Jana

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Rejna a Černý – známá a úspěšná varhanářská firma v Praze
na konci 19. a v 1. třetině 20. století.

Josef Rejna se narodil 3. února 1855 v Červené Řečici jako syn papírnického tovaryše Jana Rejny z čp. 61 a Antonie Vladykové z Kácova. Josef Černý se narodil 19. dubna 1852 v Praskolesích čp. 15 jako syn krejčovského tovaryše Matěje Černého a Marie, roz. Kokšové z Hořovic.

Oba Josefové se seznámili ve varhanářském podniku pražského mistra Karla Schiffnera, u něhož se oba vyučili a pracovali ještě v roce 1884. Podíleli se tak na stavbě mnoha varhan K. Schiffnera, včetně nových velkých varhan pro královéhradeckou katerálu sv. Ducha.

Nejpozději roku 1885 se osamostatnili a založili v Praze společný podnik sídlící nejprve v Krakovské ulici č. 5, později přesídlili do Hálkovy ulice č. 59 v Praze na Vinohradech (dnes ulice Londýnská). Jejich první nástroje byly zásuvkové soustavy, velmi brzy však firma začala stavět varhany s kuželkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou, se kterými slavila největší úspěchy. V první dekádě 20. století pak přešla k traktuře pneumatické, i když současně v jednotlivých případech dále stavěla osvědčené traktury mechanické, vzácně i se zásuvkovými vzdušnicemi, zejména tam, kde to z prostorových důvodů bylo výhodné.

Po dispoziční a intonační stránce firma velmi záhy opustila zbytky doznívajících principů „barokního“ varhanářství a stavěla nástroje zcela poplatné tehdejšímu hudebnímu vkusu a nazírání na varhany jako na doprovodný nástroj, který měl v hudebně liturgické praxi nahradit orchestr.

Ve výtvarném řešení prospektů varhan užívala firma pseudoslohové typy skříní, ojediněle stavěla volné „kopie“ prospektů barokních varhan, které v dané lokalitě nahrazovala vlastním výrobkem.

Dosud nevíme přesně, kdy firma zanikla. Poslední známá práce je z roku 1929.

Během více než 40 let existence firmy postavili nebo opravili varhanáři Rejna a Černý několik stovek nástrojů, zejména na území Čech. Ojediněle se lze setkat s jejich nástroji i v zahraničí. Jejich varhany, zejména ty s mechanickou trakturou, patří ke kvalitním, řemeslně velmi solidně zpracovaným nástrojům, které svojí funkčností překvapí i po mnoho desetiletí zanedbané údržbě.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.

Odkazy

Na začátek stránky


Information in English Information in English

Archiv
Varhany znějící 2016
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001

Aktuální ročník festivalu


FESTIVAL POŘÁDAJÍ

Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.

MAS Sedlčansko, o. p. s.


PARTNEŘI PROJEKTU

Královské město Slaný
Královské město Slaný

Obec Petrovice u Sedlčan
Obec Petrovice u Sedlčan


Mediální partnerVarhaníci on-line


Královské město Slaný

Odbor kultury MěÚ Slaný
© Královské město Slaný 2010–14