Varhany znějící * 2016

Mezinárodní varhanní festival představující památné nástroje ve Slaném a Zlonicích


Slaný, pondělí 3. října 2016

Chrám sv. Gotharda v 19.30 hodin

Pocta Josefu Ferdinandu Norbertu Segerovi
Na Reissovy varhany z roku 1783 hraje Pavel Černý (CZ)

Varhany v chrámu sv. Gotharda ve Slaném Varhany v chrámu sv. Gotharda ve Slaném Varhany v chrámu sv. Gotharda ve Slaném

 

Program koncertu

Zahajovací koncert festivalu v kostele sv. Gotharda ve Slaném bude cele věnován 300. výročí narození významného českého varhaníka Josefa Ferdinanda Norberta Segera, jehož rodiště v nedalekém Řepíně navštívíme během Putování za varhanami. Segerovy skladby byly v romantismu a klasicismu na čas zapomenuty a znovu objeveny počátkem 20. století. Na nejvýznamnější nástroj ve Slaném – Reissovy varhany z roku 1783 –  představí skladby tohoto vynikajícího varhaníka, pedagoga a skladatele nadmíru povolaný český varhaník Pavel Černý.

Osobnost Josefa Ferdinanda Norberta Segera (též Segra, Seegera, Segerta, Zegerta a další různá pojmenování z různých pramenů) je pro naši varhanní kulturu zcela zásadní. Donedávna byl za zakladatele české varhanní školy považován B. M. Černohorský, Segerův učitel (byť krátce a v dosti mladém věku). Objevily se ale pochybnosti o rozsahu a autenticitě jeho děl, a tak je kvalita a množství Segerových varhanních skladeb prokazatelně asi největším českým pokladem 18. století. Jím se na dalších 100 let inspirovala nepřeberná řada pokračovatelů a přímých žáků. Jeho jméno bylo velice uznávané dokonce v protestantském Sasku, o tom svědčí po jeho smrti vydané Toccaty a fugy v Lipsku. Program chce maličko zmapovat i to, co se kolem Segera dělo: řadu skladeb, které mu byly později chybně připsány, jeho učitele Černohorského, i jeho žáky Kopřivu a Kuchaře. Možná zaujme poněkud úzký výběr hudebních forem – samé toccaty nebo preludia a fugy. Je to dáno tím, že nejméně do poslední třetiny 18. století se u nás jiné formy nezapisovaly a při mši se improvizovalo. Až od Kuchaře, současníka a přítele Mozarta, pozorujeme skladby jako je andante, volná fantasie aj. Program nabízí různé pohledy na Segera jako na žáka, skladatele, učitele, a také na neprobádané oblasti jeho tvorby. Proto jsou jednotlivé skladby opatřeny stručnými komentáři. Protože není snadné na koncertě prezentovat řadu skladeb stejného druhu, snažil jsem se o co nejrozmanitější výběr a využití co nevíce bohatých zvukových možností varhan u sv. Gotharda. Vědomí zajímavých souvislostí snad také ozvláštní jejich poslech.  
 — Pavel Černý —

  • INTROITUS
    J. F. N. Seger
    (1716–1782) – Preludium in C
    Podle Museum für Orgelspieler, Praha 1832, redigoval C. F. Pitsch.
  • SEGERŮV UČITEL
    Bohuslav Matěj  Černohorský
    (1684–1742) – Fuga F dur
    Seger se v Černohorského melodice inspiroval.
  • SEGER ZÁHADNÝ
    Johann Kuhnau
    (1660–1772) – Fuga a moll
    V Museum für Orgelspieler připisováno Segerovi, až nedávno zkorigováno.
    Johann Ernst Eberlin (1702–1762) – Preludium F dur
    Kol. r. 1900 vydal Otto Schmid v Berlíně pod Segerovým jménem.
    J. F. N. Seger? (1716–1782) – Preludium III. in C
    V roce 1803 publikoval v Praze J. Poltsch, Segerovo autorství nejisté, možná někdo z jeho žáků?Zajímavostí je určení pro klavír (viz titulní strana), což však bylo téměř jistě obchodním trikem.
    Johann Sebastian Bach (1685–1750) / J. F. N. Seger – Fuga f moll
    Přepracování fugy z Dobře temperovaného klavíru J. S. Bacha, obsažené v Chládkově sborníku v Rakovníku, autorství Segera nejisté.
  • SEGER INSPIRUJÍCÍ
    J. F. N. Seger
    (1716–1782) – Fuga f moll (Když Prušáci Prahu bombardovali)
    Nejexpresivnější fuga českého baroka. Klesající úderná melodie znázorňuje padající bomby.
  • SEGEROVI ŽÁCI
    Jan Blažej Kopřiva
    (1756–1785) – Fuga f moll
    Komponováno na přesnou inverzi tématu Segerovy fugy f-moll.
    Jan Křtitel Kuchař (1751–1829) – Andante As-dur
    Nový, lehký styl hudby.
  • TO NEJLEPŠÍ ZE SEGERA
    J. F. N. Seger
    (1716–1782) – Toccata a fuga VII. D-dur
    8 Toccat a fug, vydal 1793 Gottlob Türk v Lipsku, doklad Segerovy proslulosti.
    J. F. N. Seger (1716–1782) – Patorell č. VIII (8 Toccat a fug)
    Vánoční idyla českého venkova, pastýřské písně neboli pastorely jsou českou raritou.
    J. F. N. Seger (1716–1782) – Fuga „De tempore natalis“
    Nejroztomilejší skladbička, taktéž s vánočním podtextem.
    J. F. N. Seger (1716–1782) – Fantasia a fuga d-moll
    Segerova nejzávažnější a nejrozměrnější varhanní skladba.

Vstupné na koncerty je 100 Kč. Vstupenky zakoupíte na místě hodinu před koncertem. O případném předprodeji budeme včas informovat.

Tak jako v předchozích letech budou z koncertů pořízeny živé nahrávky, z nichž pak bude sestaveno CD, které bychom rádi vydali ještě do konce roku 2016. (CD Varhany znějící 2001, 2009, 2011, 2012, 2014)

Na festivalových koncertech budeme pomocí dvou kamer přenášet obraz z kůru. Z pohodlí lavic v chrámové lodi tak budete mít možnost sledovat interprety při hře na kůru. Nenechte si ujít tento zážitek!

Festival se koná také díky laskavé podpoře farností Arcidiecéze pražské (Slaný, Zlonice, Velvary, Cítov) a Diecéze litoměřické (Mělník a Řepín). 

Šestý ročník mezinárodního varhanního festivalu Varhany znějící 2016 pořádají v roce 300. výročí narození významného varhaníka J. F. N. Segera Královské město Slaný společně s obecně prospěšnou společností Přemyslovské střední Čechy pod uměleckou záštitou varhaníka Pavla Černého.

Na začátek stránky


Archiv
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001


FESTIVAL POŘÁDÁ

Královské město Slaný
Královské město Slaný


PARTNER PROJEKTU

Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.


Mediální partner

Varhaníci on-line


Královské město Slaný

Kulturní zařízení města Slaného
Kulturní zařízení města Slaného

© KZMS 2010–16