Varhany znějící * 2016

Mezinárodní varhanní festival představující památné nástroje ve Slaném a Zlonicích


Varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

Varhany uslyšíte v sobotu 8. října 2016 v 18 hodin v kostele 
Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích | Program koncertu »

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Zlonický mariánský kostel je prvně zmiňován již roku 1318. Současný děkanský kostel byl postaven v letech 1724–35 za hraběte Filipa Kinského na základech starého kostela. O starém kostele víme, že měl 2 kruchty a nástroj je v inventáři uveden v roce 1675. V posl. čtvrtině 17. a na počátku 18. století zde pracovali slánští varhanáři Nedvědové, varhany tehdy stály na 2. kruchtě.

Nový nástroj v krásné jednodílné skříni postavil na kůr kostela loketský mistr Wenzel Starck. Nástroj měl na dvou manuálech a v pedále celkem 17 rejstříků. Tuto velikost udávají inventáře v 19. století, jiný – starší údaj – uvádí 24 rejstříků. Vzduch dodávaly čtyři klínové měchy. Nástroj byl opraven v roce 1768, další opravu provedl v roce 1844 slánský varhanář Josef Suchý, který současně zvýšil ladění. Další opravu provedl v regionu hojně činný novostrašecký varhanář Ferdinand Guth.

Nový kuželomechanický nástroj do staré barokní skříně, rozšířené v zadních partiích do stran, vestavěl v roce 1890 pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr pod opusovým číslem 38. Emanuel Štěpán  Petr
svůj nástroj v následujících dvou desetiletích také udržoval.

Díky dotaci, kterou získala MAS Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.,
z Programu rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního
fondu, bude před festivalovým koncertem uskutečněna rekonstrukce varhan E. Š. Petra v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích.
Restaurátorský záměr

V roce 1917 byl nástroj uchráněn od rekvizice cínových prospektových píšťal i díky aktivitě tehdejšího zlonického děkana. Opravu roku 1933 uskutečnil B. Paštika ze Staré Boleslavi, jednu z posledních oprav provedl roku 1950 Stanislav Havlík.

Varhany mají na dvou manuálech celkem 19 rejstříků. Samostatně stojící hrací stůl je způsobem provedení typický pro Petrovu firmu. Manuály mají rozsah do f´´´, pedál do d´. Rejstříková manubria jsou umístěna po stranách klaviatur ve třech etážích s názvy rejstříků na porcelánových na okraji zlacených obdélníkových štítcích.

Před koncertem festivalu Varhany znějící 2012 byly v květnu 2012 varhanářem Janem Otcovským na nástroji provedeny tyto práce: Vyčištění nehrajících píšťal, regulace tónové traktury, kontrola a oprava ladění (zejména Dubletu a Mixtury).

Současná dispozice nástroje

I. Manuál, C–f´´´

  • Bourdon 16´
  • Principal 8´
  • Kryt 8´
  • Gamba  8´
  • Fleta harm. 8´
  • Oktava 4´
  • Fleta 4´
  • Doublet 2 2/3´

II. Manuál, C–f´´´

  • Princ. housl. 8´
  • Kryt jemný 8´
  • Salicional 8´
  • Roh 8´
  • Vox coeleste 8´
  • Fugara 4´

Pedál, C–d´

  • Violobas 16´
  • Subbas  16´
  • Oktavbas 8´
  • Celo 8´

Spojka pedálová, Spojka manuálová, Piano, Mf, F, Pleno, Crescendo posuvné

Fotogalerie: Varhany v kostele Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Interiér kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Varhany v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Letecký pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Letecký pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Letecký pohled na kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích

Foto: Jiří JarochPavel Vychodil a Ivo Horňák

Pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr

Emanuel Štěpán Petr byl jedním z nejvýznamnějších českých varhanářů konce 19. a počátku 20. století. Narodil se 25. prosince 1853 v Opočně jako syn místního kantora. Vyučil se v nedaleké Dobrušce u Františka Jiráska a dále se zdokonaloval u pražských varhanářů K. Eisenhuta, H. Schiffnera i při cestách po zahraničí (pracoval m.j. i ve Vratislavi).

V r. 1882 si zařídil vlastní dílnu v Praze na Žižkově, ze které se v krátké době stal, vedle podniku H. Schiffnera, největší varhanářský závod v Praze s širokým okruhem působnosti. Za více než 40 let trvání dílny vyšlo z jeho ruky celkem 351 varhan, od jednomanuálových nástrojů o několika málo rejstřících až po velké chrámové varhany se třema manuály a několika desítkami rejstříků, od nástrojů s čistě mechanickou hrací a rejstříkovou trakturou přes nástroje s „Barkerovou pákou“ až po čistě pneumatické varhany.

Z nejvýznamnějších nástrojů lze vybrat zejména varhany v kostele sv. Ludmily v Praze na Vinohradech (1898, III/46), sv. Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně (1898, III/61), sv. Mořice v Kroměříži (1910, III/46), sv. Ignáce v Praze (1912, III/50), sv. Prokopa v Praze na Žižkově (1912, III/42), dále v Klatovech, Jičíně, Hořicích, Roudnici nad Labem, Čáslavi, v Plzni a jinde. Kromě českých zemí postavil Petr několik desítek varhan v Polsku, Rumunsku a Rusku. V jeho dílně se vyučila řada varhanářů, ze kterých se posléze stali jeho kmenoví zaměstnanci, kteří přispívali k dobrému jménu firmy.

Emanuel Štěpán Petr měl nesporně velký talent, již jeho současníci oceňovali jeho intonérské a ladičské schopnosti. Kromě toho byl i velmi ctižádostivý, vynalézavý a nepochybně i podnikatelsky zdatný. Neváhal jít do tvrdých konkurenčních sporů, patentoval řadu vynálezů nejen v rámci habsburské monarchie, ale i v Německu, Francii a Anglii, účastnil se řady výstav, ze kterých si přivážel ocenění (m. j. státní diplom na zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891), byl jmenován přísežným znalcem c. k. zemského soudu v Praze a byl činný i veřejně jako dlouholetý člen výboru Obecné jednoty cyrilské a Ředitelství křesťanské akademie.

Emanuel Štěpán Petr zemřel v Praze, dne 26. února 1930 ve věku 77 let.

Zdroj

Odkazy

Na začátek stránky


Archiv
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001


FESTIVAL POŘÁDÁ

Královské město Slaný
Královské město Slaný


PARTNER PROJEKTU

Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.


Mediální partner

Varhaníci on-line


Královské město Slaný

Kulturní zařízení města Slaného
Kulturní zařízení města Slaného

© KZMS 2010–16