Varhany v kostele sv. Gotharda ve Slaném
Varhany uslyšíte v pátek 11. září 2009 v 20.00 v kostele sv. Gotharda ve Slaném | Program koncertu »
Vzácný hudební nástroj postavil v roce 1783 pražský varhanář Antonín Reiss.
Základní koncepce nástroje dbá na zdůraznění vertikál. Postament je jednoduchý a vysoký. Píšt'alová skříň hlavního nástoje má jednu dominantní věž a dvě menší, mezi nimiž je pole ukončené charakteristickou římskou.
Rejstříky I. manuálu jsou umístěny do obou varhanních skříní, které se rozkládají po stranách západního okna s dělením na C a Cis stranu. Hlasy II. manuálu jsou postaveny ve skříni pozitivu v zábradlí kruchty a pedálové píšt'aly stojí za vzdušnicemi prvního manuálu.
Na počátku 20. století se nástroji nevyhnuly některé módní vlivy, spatřující ve varhanách spíše náhradu za smyčcový orchestr. Došlo k odstranění rejstříků vyšších stopových délek a nahrazení hlasy imitujícími orchestrální nástroje.
Genrální rekonstrukce nástroje se konala v letech 1994–1995. Při rekonstrukci byly varhany po důkladné expertize uvedeny do původní dispozice Antonína Reisse.
Dispozice
Hlavní stroj:
- Principal 8´
- Flöte 8´
- Gedeckt 8´
- Quintadena 8´
- Salicional 8´
- Octava 4´
- Flöte 4´
- Quinta 2 2/3´
- Superoctava 2´
- Mixtura 5×
Pozitiv:
- Copula 8´
- Principal 4´
- Copula 4´
- Fugara 4´
- Octava 2´
- Quinta 1 1/3´
- Octava 1´
- Mixtura 3×
Pedál:
- Subbass 16´(krytý)
- Portunal 8´
- Quintbass 5 1/3´
- Octavbass 4´
Tónový rozsah: C-c3 (manuál), C-a (pedál – 18 tónů), spodní oktávy krátké.
Napsala Stanislava Spoustová
Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Gotharda ve Slaném
Foto: Jiří Jaroch
Rodák z Trutnova Antonín Reiss (1741–1815) se usadil v Praze. Pozoruhodný byl jeho nástroj pro klášterní kostel františkánů ve Slaném, vestavěný do oltáře ( 1776). Vedle nástrojů v děkanském kostele sv. Gotharda ve Slaném a ve Slapech nad Vltavou postavil varhany pro klášter pavlánů v Praze (1790), v Lužci nad Vltavou (II/12), Veliši (1797), Svatém Janu pod Skalou a Mladé Vožici ( 1800).
Výtvarné řešení je u Reise v podstatě jednotné, až konzervativní. Mění se jen řezbářská výzdoba, která v Mladé Vožici již obsahuje více klasicistních prvků. Základní koncepce středních a větších nástrojů je až do začátku 19. století klasicky třídílná, se zdůrazněním vertikál. Postament je jednoduchý a vysoký. Píštalová skříň hlavního stroje má jednu dominantní věž a dvě menší, mezi nimi je pole. Toto pole je ukončeno charakteristickou šikmou římsou, která se na jednom konci zužuje a přechází ve volutu. Mohutné korunní římsy se u jednotlivých opusů liší sklonem, někdy je prohozena C / Cis skříň (Slaný, Rabštejn). Pozitiv s vestavěným hracím stolem zůstává stejný.
SLANÝ – kostel sv. Gotharda. Nástroj děkanského kostela ve Slaném postavil Antonín Reis roku 1783. Později jej opravovala řada varhanářů: Jan a Ferdinand Guthové (1815), Josef Gartner z Prahy ( 1835), Josef Suchý ze Slaného ( 1844), Ferdinand Guth z Nového Strašecí ( 1872), Antonín Sieger z Kladna ( 1884) a Bohumil Paštika ze Staré Boleslavi (1907). Ti všichni se zasloužili nejen o údržbu nástroje, ale i o změny, které vedly k jeho nynější dispozici.
Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Odkazy
Festival Varhany znějící 2009 pořádá město Slaný
a město Velvary ve spolupráci s Mezinárodním festivalem
Free Organ World – Pražské varhany.
Součástí mezinárodního varhanního festivalu Varhany znějící 2009 je také
Putování za historickými varhanami.
Zúčastněte se také příjemného výletu a seznamte se s vzácnými varhanami v okolí Slaného! |
Program Putování »
Festival se koná pod záštitou starosty města Slaného Iva Rubíka
a starostky města Velvary Jitky Linhartové.
Odbor kultury MěÚ Slaný
© Královské město Slaný 2009
Starý web: Varhany znějící 2001