Varhany znějící * 2018

Mezinárodní varhanní festival představující varhany na Slánsku & Dolnobřežansku


Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany uslyšíte v pondělí 10. září 2018 v 19.30 hodin v kostele
sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách | Program koncertu »

S varhanami se také můžete seznámit při Putování za varhanami na Dolnobřežansku »

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve ZlatníkáchFarní kostel je poprvé připomínán již ve 14. století, v době pobělohorské byl spravován dominikány. Dnešní novorománský kostel sv. Petra a Pavla byl vybudován po polovině 19. století, vysvěcen byl 22. listopadu 1857. 

Varhany do nového kostela postavil v 80. letech 19. století pražský varhanář Karel Schiffner. Z důvodu stísněných poměrů na kůru zvolil Schiffner technicky a zvukově osvědčené řešení – manuál vestavěl do zábradlí kruchty s hracím stolkem přisazeným k zadní stěně manuálu, pedál umístil za záda varhaníka do pedálové ohrádky a měchy postavil do zadního rohu kůru. Vzdušnice zůstaly osvědčené zásuvkové a traktura mechanická. Obdobně koncipovaných nástrojů postavil K. Schiffner několik desítek a tak jsou tyto nástroje technicky „vychytané“ a velice spolehlivé.

V r. 1911 nástroj opravil Josef Hubička z Prahy, za první světové bohužel opět nástroj neunikl, stejně jako všechny v okolí, rekvizici prospektových píšťal. Poslední opravu spojenou s konzervací proti červotoči uskutečnil v roce 1996 varhanář Vladimír Turnwald.

Ačkoliv je nástroj svým zvukem již značně vzdálen klasickým, ve své podstatě ještě barokním nástrojům stavěným v Čechách i hluboce po polovině 19. století, přesto ho díky přítomnosti velké Kvinty a Mixtury zdobí lesklé a jasné pléno. Dispozice nástroje nedoznala od postavení varhan žádných změn.

Dispozice varhan je dodnes původní

Manuál, C–f3 
Principal 8´, Gedackt 8´, Viola Gamba 8´, Oktav 4´, Flöte dulcis 4´, Quinta 2 2/3´, Mixtura 2´, 3 fach

Pedál, C–d1
Subbass 16´, Oktavbass 8´, Pedal-koppl

Salicional 8´
Kryt 8´
Oktava 4´
Fletna 4´

Mixtura 2 2/3´, od c´´ 2×

Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Varhany v kostele sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Kostel sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Kostel sv. Petra a Pavla ve Zlatníkách

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Karel Schiffner (1836–1894)

Carl Schiffner se narodil ve Cvikově jako syn tamního truhláře Ignaze Schiffnera. Varhanářství se vyučil u pražského dvorního varhanáře Josefa Gartnera, po jehož úmrtí podnik v roce 1863 převzal. Stejně jako Gartner získal i Schiffner roku 1878 titul c.k. dvorního varhanáře a stal se i místopřísežným znalcem při pražském magistrátu.

V počátcích činnosti navázal Schiffner na tvorbu svého mistra, jehož některé rozpracované zakázky převzal a dokončil. Jeho právní nástroje se Gartnerovým dílům v mnohém podobají. S rostoucím rozmachem dílny přešel Schiffner na manufakturní způsob výroby některých varhanních dílů, např. vzdušnice jeho malých nástrojů s 5–7 rejstříky jsou naprosto identické svými rozměry, stejně jako unifikované hrací stoly. Schiffner s oblibou stavěl menší nástroje do zábradlí kůru s hracím stolem umístěným těsně za skříň varhan a s pedálem za zády varhaníka nebo při zdi.

V 70. a 80. letech 19. století dochází u Schiffnerových nástrojů ke konstrukčnímu, technickému, dispozičnímu a zejména zvukovému vývoji. Dosud výhradně stavěné zásuvkové vzdušnice nahrazuje u větších nástrojů vzdušnicí kuželkovou a ubývá alikvotních rejstříků, Mixtury jsou hlouběji položené nebo již zcela chybí a dochází ke ztemnění a zostření zvuku. Schiffner se věnoval i renovacím starších nástrojů, věhlas si získal obnovou a úpravou velkých Gartnerových varhan ve svatovítské katedrále.

Na počátku 90. let 19. století byl Karel Schiffner již vážně nemocný, roku 1889 předává zavedenou varhanářskou firmu svému bratru Heinrichovi, který bratrův podnik dále zmodernizoval a rozšířil v jednu z nějvětších a nejvýznamnějších evropských varhanářských firem.

Karel Schiffner umírá v roce 1894 a je pochován na hřbitově v Praze na Olšanech. Z jeho úctyhodného díla čítajícího přes 170 nástrojů se dochovalo více než sto deset opusů. Karel Schiffner patří plným právem k nejvýznamnějším varhanářům raně romantické epochy.

Zdroj

Odkazy

Na začátek stránky




Archiv
Varhany znějící 2016
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001




FESTIVAL POŘÁDAJÍ

Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.

MAS Dolnobřežansko, o. p. s.


PARTNEŘI PROJEKTU

Královské město Slaný
Královské město Slaný


Královské město Velvary
Královské město Velvary


Obec Zlatníky-Hodkovice
Obec Zlatníky-Hodkovice


Obec Psáry
Obec Psáry-Dolní Jirčany


MEDIÁLNÍ PARTNER

Varhaníci on-line


Královské město Slaný

Kulturní zařízení města Slaného
Kulturní zařízení města Slaného

© KZMS 2010–2018