Varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Petrovicích u Sedlčan
Varhany uslyšíte v sobotu 20. září 2014 v 19.30 v kostele
sv. Petra a Pavla v Petrovicích u Sedlčan | Program koncertu »
Obec Petrovice se v písemných pramenech prvně připomíná v roce 1219, kostel byl farním již za dob Karla IV. První varhany, resp. pozitiv, je v kostele doložen až před polovinou 18. století, kostelní účty dochované již od roku 1635 (česky psané), se zmiňují pouze o zvonících, zpěvácích a kantorovi, k roku 1719 je pak doložen kancionál.
Do roku 1650 patřily Petrovice světským šlechtickým rodům, poslední majitelem byl „horlivý katolík“ Přibík Jeníšek z Újezda, který založil jezuitskou kolej v Březnici a petrovický statek věnoval na její vydržování. V roce 1666 založili v Petrovicích své sídlo jezuité , odkud spravovali statek až do svého zrušení Josefem II. Za jejich správy byl kostel roku 1721 renovován, roku 1736 koupeny ostatky sv. Petra a Pavla za neuvěřitelnou sumu 36 zl. ! a konečně roku 1744 pořízeny varhany od „sedleckého varhanáře“, za které bylo v září 1744 placeno 35 zl. 51 kr. Oním sedleckým varhanářem byl Fridrich Semrád ze Sedlce.
Díky dotaci, kterou získala MAS Přemyslovské střední Čechy, o. p. s.,
z Programu rozvoje venkova Státního zemědělského intervenčního
fondu a sbírce v obci Petrovice bude před festivalovým koncertem uskutečněna celková rekonstrukce těchto zajímavých varhan. Restaurátorský záměr
V inventáři z roku 1763 čteme: „Varhany, které v kostele předtím nikdy nebyly … byly opatřeny roku 1744, beze zbytku zaplaceny od jakéhosi dobrodince, protože kostelní pokladna se nacházela na dně. (sic!) Tento pozitiv byl přenesen v měsíci únoru roku 1761 do kostela v Obděnici“
Semrádův pozitiv se nacházel v Obděnici až do roku 1904, kdy byl nahrazen čtyřrejstříkovým nástrojem pražského varhanáře Josefa Hubičky. Čtyřrejstříkový pozitiv byl pro petrovický kostel nedostačující, proto byly roku 1760 zásluhou petrovického kooperátora Adalberta Hertzegera pořízeny nové varhany s pedálem a osmi rejstříky opět od sedleckého varhanáře (F. Semráda), za které bylo zaplaceno údajně 400 zl. Již záhy po postavení varhan – zřejmě vlivem velké vlhkosti v kostele – počaly vleklé závady na měších, které vyústily až do pořízení nových roku 1773 opět od Semráda.
V letech 1776–1779 byly varhany v souvislosti s přestavbou kostela a stavbou nové kostelní věže rozebrány, jejich sestavení na novou kruchtu provedl roku 1779 opět sedlecký mistr. V roce 1780 byly varhany štafírovány (m. j. spolu s kazatelnou), roku 1781 je opět opravuje Semrád, téhož roku zaznamenává inventář na kůru kostela kromě dalších nástrojů i „varhany s osmi mutacemi“.
Další opravu a ladění varhan zaznamenávají kostelní účty roku 1787, pořízení nového řemenu k měchům ještě v roce 1791. Roku 1850 byly „varhany naladěny o ¼ tónu výše, veskrze vyčištěny a opraveny, za což varhanáři panu Johann Karda ze Sedlce 6 zl. , k měchům nové zvonky (Läute) a hřebíky za 1 zl. 10 kr. “
Roku 1872 a 1875 spravil měchy petrovický sedlář. Roku 1877 byl renovován kostel – včetně vnitřního vybavení – a hřbitov. Došlo rovněž na varhany, varhanáři Janu Nepomuku Wunschovi – tehdy usazenému v Rožmitále, bylo placeno za „zřizení varhan“ 225 zl. a doplatek 15 zl. v roce 1879. Roku 1892 varhany opravil táborský Mölzer za 43 zl. 60 kr. , výdaje hradil patron kostela. Hned následující rok udeřil do věže kostela blesk, poškozené varhany spravil místní regenschori.
K zásadní přestavbě nástroje došlo koncem 19. století. Původní zásuvková vzdušnice byla nahrazena novou kuželkovou o 49 tónech, byl zrušen „Spielschrank“ a zbudován nový hrací stůl před skříní varhan vybavený pedálovou spojkou a kolektivem „Forte“. Pedál byl chromatizován tím způsobem, že k původní 12 tónové vzdušnici byla připojena nová 13 tónová vzdušnice stejné konstrukce. Současně došlo k dispoziční změně, částečně za použití původního, samozřejmě patřičně upraveného píšťalového materiálu. Byl rovněž osazen nový zásobní měch s čerpáním na nožní páku.
Autory přestavby byly roku 1898 bratři Paštikové, kteří jsou v nástroji na více místech signováni. Titíž zde pracovali i v roce 1904, kdy nástroj opravili a dispozičně pozměnili. Další opravy nejsou známy až do 80. let 20. století, kdy byl tehdy červotočem již velmi poškozený a omezeně funkční nástroj opraven a konzervován bratry Nožinovými, ovšem s nevalným úspěchem.
V roce 2000 byl nástroj rozebrán varhanářem Vl. Šlajchem a deponován v prostorách kostela, v souvislosti s havarijním stavem a následnou opravou stropu kruchty. Petrovické varhany byly v minulosti poněkud nešťastně přestavěny, do dnešních dnů ale zůstalo zachováno jádro barokních varhan. Přesto, že byla změněna koncepce varhan, dochovala se prakticky celá původní varhanní skříň, pedálová vzdušnice, štoky a zejména větší část původního píšťalového fondu včetně nádherně zdobených píšťal prospektového principálu. To vše je dobrým předpokladem obnovy původního zvukového bohatství Semrádových varhan z roku 1760.
Záměrem je tedy restaurátorská rekonstrukce stavu před přestavbou varhan, t. j. návrat k osvědčené a trvanlivé zásuvkové vzdušnici, mechanické tónové i rejstříkové traktuře, obnova tzv. Spielschranku, barokní varhanní skříně s rekonstrukcí jejích zadních partií a rekonstrukce vzduchového hospodářství dle dochovaných varhan F. Semráda.
Stav varhan není dobrý, nástroj je zanesen vrstvou stavební sutě, prachem, pavučinami a zbytky po výmalbě kostela. Je rovněž napaden červotočem, zejména dřevěné píšťaly manuálu, kovové prvky traktury zoxidovány. Chybí několik potahů celotónových kláves a porcelánová popiska Oktávbasu.
Současná dispozice
Manuál C–c´´´ ( 45 tónů)
- Copula maj. 8
- Copula min. 4´
- Fugara 4´
- Principal 4´
- Quinta 3´
- Octava 2´
Mixtura 3× (terciová)
Pedál C-a0 (12 tónů)
- Octavbass 8
Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Petra a Pavla v Petrovicích u Sedlčan
Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák
Friedrich Ferdinand Semrád se narodil se velmi pravděpodobně roku 1704 v Nové Říši jako syn Jana Semráda z Nové Říše č. 6, který zastával roku 1718 úřad radního. Data o jeho narození však nejdou ověřit, novoříšské matriky z té doby se nezachovaly. Vyučil se pravděpodobně u varhanáře J. A. Krásného v Praze, samostatně pracoval od r. 1731. Sídlo jeho dílny byla obec Sedlec u Votic. Roku 1733 se oženil v Praze u sv. Vojtěcha, není jasné, zda se stal měšťanem na Novém Městě v Praze. F. Semrád postavil několik desítek nástrojů, z nichž se dochovalo do dnešní doby více jak 30 nástrojů. Semrád zemřel v Sedlci roku 1784 ve věku 80 let. Varhanářskou dílnu v Sedlci vedl do roku 1816 jeho syn Friedrich, jenž byl tamním rychtářem.
Paštikové – česká varhanářská rodina působící na konci 19. a v první čtvrtině 20. století, vynikli zvláště bratři August (1862–1934), Josef (1864–1918) a Bohumil (1870–1942), kteří koncem 90. let 19. století utvořili společný podnik Bratří Paštikové v Praze na Žižkově (zanikl v roce 1918). Nejslavnějším nástrojem Josefa Paštiky a celé rodiny vůbec byly varhany v Praze-Emauzích.
Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.
Odkazy
Information in English
Archiv
Varhany znějící 2016
Varhany znějící 2014
Varhany znějící 2012
Varhany znějící 2011
Varhany znějící 2009
Varhany znějící 2001
FESTIVAL POŘÁDAJÍ
PARTNEŘI PROJEKTU
Královské město Slaný
Obec Petrovice u Sedlčan
Mediální partner
Odbor kultury MěÚ Slaný
© Královské město Slaný 2010–14
