Toto je archivní web ročníku 2014. Aktuální ročník festivalu Varhany znějící naleznete zde →

Varhany znějící * 2014

Festival představující památné varhany ve Slaném, Velvarech a Zlonicích & Petrovicích a Dolních Hbitech

Varhany v kostele Všech Svatých v Malíkovicích

S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 6. září 2014 | Program Putování »

Varhany postavila v roce 1905 pražská firma Rejna–Černý. Roku 1913 autorská firma varhany opravila. za I. světové války byly rekvírovány prospektové cínové píšťaly, které byly nahrazeny novými až v roce 1999. Tehdy byl nástroj opraven, osazen nový plovákový měch s regulací a připojen nový varhanní motor, který do té doby nebyl osazen. Skříň varhan je netypicky rozdělena do dvou křídel. Vzdušnice jsou kuželkové, traktura mechanická, hrací stůl je situován v zábradlí.

Současná dispozice

Manuál C–f´´´

Principal 8´

Salicional 8´

Kryt 8´

Oktava 4´

Fletna 4´

Mixtura 2 2/3´, od c´´ 2×

Principal 8´
Salicional 8´
Kryt 8´
Oktava 4´
Fletna 4´

Mixtura 2 2/3´, od c´´ 2×

Pedál C–d^´

Subbass 16´

Mf, Forte, Ped. spojka

Fotogalerie: Varhany v kostele Všech Svatých v Malíkovicích

Foto: Jiří Jaroch a Marek Čihař

Rejna a Černý – známá a úspěšná varhanářská firma v Praze
na konci 19. a v 1. třetině 20. století.

Josef Rejna se narodil 3. února 1855 v Červené Řečici jako syn papírnického tovaryše Jana Rejny z čp. 61 a Antonie Vladykové z Kácova. Josef Černý se narodil 19. dubna 1852 v Praskolesích čp. 15 jako syn krejčovského tovaryše Matěje Černého a Marie, roz. Kokšové z Hořovic.

Oba Josefové se seznámili ve varhanářském podniku pražského mistra Karla Schiffnera, u něhož se oba vyučili a pracovali ještě v roce 1884. Podíleli se tak na stavbě mnoha varhan K. Schiffnera, včetně nových velkých varhan pro královéhradeckou katerálu sv. Ducha.

Nejpozději roku 1885 se osamostatnili a založili v Praze společný podnik sídlící nejprve v Krakovské ulici č. 5, později přesídlili do Hálkovy ulice č. 59 v Praze na Vinohradech (dnes ulice Londýnská). Jejich první nástroje byly zásuvkové soustavy, velmi brzy však firma začala stavět varhany s kuželkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou, se kterými slavila největší úspěchy. V první dekádě 20. století pak přešla k traktuře pneumatické, i když současně v jednotlivých případech dále stavěla osvědčené traktury mechanické, vzácně i se zásuvkovými vzdušnicemi, zejména tam, kde to z prostorových důvodů bylo výhodné.

Po dispoziční a intonační stránce firma velmi záhy opustila zbytky doznívajících principů „barokního“ varhanářství a stavěla nástroje zcela poplatné tehdejšímu hudebnímu vkusu a nazírání na varhany jako na doprovodný nástroj, který měl v hudebně liturgické praxi nahradit orchestr.

Ve výtvarném řešení prospektů varhan užívala firma pseudoslohové typy skříní, ojediněle stavěla volné „kopie“ prospektů barokních varhan, které v dané lokalitě nahrazovala vlastním výrobkem.

Dosud nevíme přesně, kdy firma zanikla. Poslední známá práce je z roku 1929.

Během více než 40 let existence firmy postavili nebo opravili varhanáři Rejna a Černý několik stovek nástrojů, zejména na území Čech. Ojediněle se lze setkat s jejich nástroji i v zahraničí. Jejich varhany, zejména ty s mechanickou trakturou, patří ke kvalitním, řemeslně velmi solidně zpracovaným nástrojům, které svojí funkčností překvapí i po mnoho desetiletí zanedbané údržbě.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.