Varhany v kostele sv. Víta v Kvílicích

S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 5. května 2012 | Program Putování »

Dnešní kostel sv. Víta stojí na základech starého kostela, který roku 1884 do základů vyhořel po úderu blesku. Ve starém kostele shořel i zánovní pozitiv s pedálem, zhotovený roku 1874 za 290 zlatých. Do novorománské novostavby postavila v roce 1887 nové varhany pražská progresivní firma Rejna-Černý. Dle firemního štítku na hracím stole to je jejich opus č. III.

Nástroj byl zřejmě dvakrát dispozičně upraven, Salicionál zaměněn za Gambu, místo Kvinty osazena Oktáva 2´ a Flauta 4´snížena na 8´. Dalším zásahem do nástroje byla rekvizice prospektových píšťal v roce 1918, v tomto stavu se nástroj dochoval dodnes. Ač byl kostel mnohokrát navštíven zloději a mobiliář je z velké části rozchvácen, varhan se nečistá ruka jako zázrakem nedotkla. Otázkou je, zda tento stav vydrží i v budoucnu.

Nástroj ve vkusné pseudorománské skříni koresponduje se slohem kostela a interiéru. Nástroj má jeden manuál s pedálem a celkově 7 rejstříků, pedál stojí v ohrádce za varhanní skříní. Samostatně stojící hrací stůl prozrazuje některými detaily raný opus této firmy (firemní štítek, manubria s názvy rejstříků, kulaté štítky kolektivu a spojky atd.), stejně jako rozsah manuálu do f´´´ a zejména pedálu do c´.

Vzdušnice je kuželková, traktura mechanická, nástroj je solidně řemeslně zpracován. Vzduch je čerpán pouze mechanicky, zásobní měch je skládaný.

Jak v současné době znějí všechny rejstříky kvílických varhan si můžete poslechnout v kráké nahrávce (viz níže), kterou jsme s Pavlem Černým pořídili při obhlídce varhan 29. 6. 2011.

Varhany v kostele sv. Víta – Kvílice – (4:19 min, 9,88 MB)

O historii kostela sv. Víta v Kvílicích – (14:51 min)

Před Putováním za varhanami v rámci festivalu Varhany znějící 2012 byly v dubnu 2012 varhanářem Janem Otcovským na nástroji provedeny tyto práce: Oprava čerpacího měchu, regulace tónové traktury, vyčištění nehrajících píšťal, kontrola a oprava ladění, oprava nehrajícího C v manuálu.

Původní dispozice (v závorce dnešní stav)

Manuál, C–f´´´ (54 tónů)

Principal 8´
Kryt 8´ (Jemně kryt)
Salicional 8´ (dnes Gamba 8´)
Oktáva 4´
Fléta 4´ (dnes Flauta 8´)
Kvinta (dnes Oktáva 2´)

Pedál, C– c´ (25 tónů)

Subbas 16´

Pedal koppl. (šlapka), Pléno (šlapka)

Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Víta v Kvílicích

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Rejna a Černý – známá a úspěšná varhanářská firma v Praze
na konci 19. a v 1. třetině 20. století.

Josef Rejna se narodil 3. února 1855 v Červené Řečici jako syn papírnického tovaryše Jana Rejny z čp. 61 a Antonie Vladykové z Kácova. Josef Černý se narodil 19. dubna 1852 v Praskolesích čp. 15 jako syn krejčovského tovaryše Matěje Černého a Marie, roz. Kokšové z Hořovic.

Oba Josefové se seznámili ve varhanářském podniku pražského mistra Karla Schiffnera, u něhož se oba vyučili a pracovali ještě v roce 1884. Podíleli se tak na stavbě mnoha varhan K. Schiffnera, včetně nových velkých varhan pro královéhradeckou katerálu sv. Ducha.

Nejpozději roku 1885 se osamostatnili a založili v Praze společný podnik sídlící nejprve v Krakovské ulici č. 5, později přesídlili do Hálkovy ulice č. 59 v Praze na Vinohradech (dnes ulice Londýnská). Jejich první nástroje byly zásuvkové soustavy, velmi brzy však firma začala stavět varhany s kuželkovými vzdušnicemi a mechanickou trakturou, se kterými slavila největší úspěchy. V první dekádě 20. století pak přešla k traktuře pneumatické, i když současně v jednotlivých případech dále stavěla osvědčené traktury mechanické, vzácně i se zásuvkovými vzdušnicemi, zejména tam, kde to z prostorových důvodů bylo výhodné.

Po dispoziční a intonační stránce firma velmi záhy opustila zbytky doznívajících principů „barokního“ varhanářství a stavěla nástroje zcela poplatné tehdejšímu hudebnímu vkusu a nazírání na varhany jako na doprovodný nástroj, který měl v hudebně liturgické praxi nahradit orchestr.

Ve výtvarném řešení prospektů varhan užívala firma pseudoslohové typy skříní, ojediněle stavěla volné „kopie“ prospektů barokních varhan, které v dané lokalitě nahrazovala vlastním výrobkem.

Dosud nevíme přesně, kdy firma zanikla. Poslední známá práce je z roku 1929.

Během více než 40 let existence firmy postavili nebo opravili varhanáři Rejna a Černý několik stovek nástrojů, zejména na území Čech. Ojediněle se lze setkat s jejich nástroji i v zahraničí. Jejich varhany, zejména ty s mechanickou trakturou, patří ke kvalitním, řemeslně velmi solidně zpracovaným nástrojům, které svojí funkčností překvapí i po mnoho desetiletí zanedbané údržbě.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.