Varhany v kostele sv. Václava v Psárech-Dolních Jirčanech

Varhany uslyšíte v pondělí 10. září 2018 v 19.30 hodin v kostele
sv. Václava v Psárech-Dolních Jirčanech | Program koncertu »

S varhanami se také můžete seznámit při Putování za varhanami na Dolnobřežansku »

Původně raně gotický kostel zasvěcený sv. Václavovi byl přestavěn a rozšířen v roce 1877. Varhany postavil pražský varhanář Karel Schiffner za cenu 1150 K, údajně v roce 1880. Celková koncepce nástroje však ukazuje na Schiffnerovo ranější dílo inspirované jeho mistrem pražským varhanářem Josefem Gartnerem. Nástroj se nachází v klasicistní ploché skříni s centrální věží a přilehlými nižšími píšťalovými poli. Hrací stůl je na způsob Gartnerových positivů součástí zadní stěny varhan s rejstříkovými táhly umístěnými v zadní stěně postamentu po obou stranách klaviaturoce Klaviatura je již normální bílo-černé barevnosti a také s typickými Schiffnerovskými bočnicemi. Na starší Schiffnerovu práci ukazuje mimo jiné také menší rozsah pedálu, který je sice již chromatický, ale s rozsahem pouze do malého a. Je možné, že Schiffner svůj starší nástroj přenesl na nový kůr rozšířeného kostela.

Nástroj byl opraven v roce 1910 beze změny dispozice, v roce 1918 byly bohužel rekvírovány prospektové píšťaly, později nahrazené zinkovými. Jinak je pěkný a řemeslně zdařile zhotovený nástroj v původním stavu. Vzdušnice nástroje jsou zásuvkové, traktura je čistě mechanická.

Dispozice dle rejstříkových táhel

Manuál, C–d3, 51 tónů
Bourdon 8´, Principál 4´, Flauta 4´, Oktáv 2´

Pedál, C–a0, 22 kláves
Violonbass 8´

Fotogalerie: Varhany v kostele sv. Václava v Psárech

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Karel Schiffner (1836–1894)

Carl Schiffner se narodil ve Cvikově jako syn tamního truhláře Ignaze Schiffnera. Varhanářství se vyučil u pražského dvorního varhanáře Josefa Gartnera, po jehož úmrtí podnik v roce 1863 převzal. Stejně jako Gartner získal i Schiffner roku 1878 titul c.k. dvorního varhanáře a stal se i místopřísežným znalcem při pražském magistrátu.

V počátcích činnosti navázal Schiffner na tvorbu svého mistra, jehož některé rozpracované zakázky převzal a dokončil. Jeho právní nástroje se Gartnerovým dílům v mnohém podobají. S rostoucím rozmachem dílny přešel Schiffner na manufakturní způsob výroby některých varhanních dílů, např. vzdušnice jeho malých nástrojů s 5–7 rejstříky jsou naprosto identické svými rozměry, stejně jako unifikované hrací stoly. Schiffner s oblibou stavěl menší nástroje do zábradlí kůru s hracím stolem umístěným těsně za skříň varhan a s pedálem za zády varhaníka nebo při zdi.

V 70. a 80. letech 19. století dochází u Schiffnerových nástrojů ke konstrukčnímu, technickému, dispozičnímu a zejména zvukovému vývoji. Dosud výhradně stavěné zásuvkové vzdušnice nahrazuje u větších nástrojů vzdušnicí kuželkovou a ubývá alikvotních rejstříků, Mixtury jsou hlouběji položené nebo již zcela chybí a dochází ke ztemnění a zostření zvuku. Schiffner se věnoval i renovacím starších nástrojů, věhlas si získal obnovou a úpravou velkých Gartnerových varhan ve svatovítské katedrále.

Na počátku 90. let 19. století byl Karel Schiffner již vážně nemocný, roku 1889 předává zavedenou varhanářskou firmu svému bratru Heinrichovi, který bratrův podnik dále zmodernizoval a rozšířil v jednu z nějvětších a nejvýznamnějších evropských varhanářských firem.

Karel Schiffner umírá v roce 1894 a je pochován na hřbitově v Praze na Olšanech. Z jeho úctyhodného díla čítajícího přes 170 nástrojů se dochovalo více než sto deset opusů. Karel Schiffner patří plným právem k nejvýznamnějším varhanářům raně romantické epochy.