Varhany v kostele Narození P. Marie v Kamýku nad Vltavou

S nástrojem se můžete seznámit při Putování za historickými varhanami v sobotu 27. září 2014 | Program Putování »

Kostel v (Dolním) Kamýku – tehdy zasvěcený sv. Mikuláši – je uváděn již v soupisu farních kostelů z konce 13. století. Původní raně gotické prvky nalezneme v presbytáři a v severní stěně kostela. Kostelík byl několikrát přestavěn – koncem 15. století v pozdně gotickém slohu a o století později renesančně. Po požáru kostela v roce 1774 byl přestavěn v roce následujícím
a dnešní podobu získal přestavbou v letech 1784–1787.

Inventář kostelních věcí z roku 1735 varhany sice neuvádí, ale jistě již tehdy v kostele byly. První zmínkou o varhanách je platba 6 kr. za opravu řemenu k varhanům k tahání měchů z roku 1738. Měchy musely být ostatně opravovány vícekrát (např. 1748, kdy je opravil kantor, roku 1754, 1756 či 1762). Opravu varhan neznámým varhanářem máme doloženu v květnu roku 1740.

Roku 1774 kostel vyhořen a patrně vzaly za své i varhany. Po barokní přestavbě kostela v roce 1787 byly žádány nějaké starší varhany ze zrušeného kláštera. Není zřejmé, zda se transfer realizoval, kostelní i patronátní účty mlčí. Kostel však jistě nezůstal bez varhan, neboť při stavbě nových varhan je poznamenáno, že staré varhany měly 12 rejstříků. Kdo byl jejich autorem a jak vypadaly však netušíme.

Počátkem 19. století přestaly varhany vyhovovat a tak byl roku 1819 nákladem městské kasy a díky příspěvkům dobrodinců a zdejších osadníků pořízen nový větší nástroj od čisteckých varhanářů
Johanna a Ferdinanda Gutha. Dokončené byly 3. srpna t. r. a byly chváleny jako „velké silné varhany s pozitivem“.

První větší oprava proběhla o 20 let později, kdy zejména poškozené měchy spravil během 14 dnů v červenci 1839 radíčský varhanář František Šťovíček. Krom poskytnuté stravy mu bylo vyplaceno 8 zl. ve stříbře. Žádost na patronátní úřad o celkovou opravu varhan zůstala oslyšena. Vyčištění, přeložení měchů z kůru na půdu a opravu pozitivu provedl v roce 1850 kamýcký učitel Jan Wimmer, který se do varhan podepsal s hořkým povzdechnutím nad úmrtím jeho ženy Marie ještě týž rok.

Inventář z roku 1853 uvádí „velké“ varhany v ceně 440 zl., což byla patrně pořizovací cena nástroje. Ve dnech 5. a 6. července 1873 rozebrali a vyčistili nástroj zdejší učitelé Jan a Alois Wimmer. Pro špatný stav měchů ale nemohly nástroj naladit.

Koncem 19. století vyžadovaly jinak kvalitní varhany v důsledku opotřebení opravu. Návrh na opravu podal pražský varhanář Heinrich Schiffner za 837 zl. a rovněž pražská varhanářská firma Rejna–Černý.
Ti navrhovali vsadit do hlavního stroje Principál 8´, Salicionál 8´, upravit mixturu, do pozitivu osadit Fugaru 4´, pořídit nový měch, klaviatury, manubria a celkovou opravu nástroje. Patronát povolil opravu pouze za 566 zl. z důchodu chlumeckého panství, nový rejstřík Principál 8´ byl zamítnut. Firma provedla opravu ještě týž rok. Během 1. světové války byly varhany ochráněny před rekvizicí prospektových píšťal z důvodu stáří nástroje.

Po I. světové válce v letech 1920–1936 prováděl údržbu varhan příbramský varhanář Jindřich Melzer. Tak např. v květnu 1922 varhany opravil, v prosinci téhož roku je vyčistil a naladil, větší opravu a naladění uskutečnil v roce 1930 a cellé varhany zrenovoval v roce 1936. Zřejmě tehdy byly vyměněny dřevěné píšťaly Subbassu 16´ a Kopuly 8´ v pozitivu.

V roce 1966 byl připojen motor k měchům a v roce 1969 varhany vyčistil a opravil hořovický varhanář Miroslav Heger. V 70. a 80. letech se uskutečnilo několik oprav, jejichž cílem byla jednak oprava nástroje, jednak částečný návrat k původní dispozici nástroje. Byly pořízeny nové kvazi-stylové dřevěné potahy kláves a upravena dispozice. Nástroj by však dnes zasluhoval důkladnější opravu, zvláště měchy jsou dnes v havarijním stavu.

Současná dispozice (dle nápisů na manubriích, rok 2013)

Hlavní stroj C–c´´´ (krátká oktáva)

Copula 8

Principál 4

Salicional 8´

Oktav 2´

Qinta 1 ½

Mixtůra 1

Copula 8
Principál 4
Salicional 8´
Oktav 2´
Qinta 1 ½
Mixtůra 1

Pozitiv

Copula 8
Copula 4
Principal 2
Fugara 4´

Pedál C–a⁰(krátká oktáva)

Subbass 16´
Oktavbass 8´

Fotogalerie: Varhany v kostele Narození P. Marie v Kamýku nad Vltavou

Foto: Jiří Jaroch a Ivo Horňák

Guthové z Čisté u Rakovníka

Guth František Karel Antonín se narodil jako syn varhanáře Andrease Gutha v Lounech roku 1711. Vyučil se u otce a 20. listopadu 1738 kupuje (podle městské knihy) v Čisté od Josefa Houka „nově postavený domeček“. Zemřel 2. 10. 1778 v Čisté u Rakovníka.

Roku 1739 během stavby varhan v Libochovicích, kdy zde umírá jeho otec Andreas, se seznámil s dcerou místního mistra truhlářského Josefa Kozla – který spolupracoval při stavbě varhan – Kateřinou. Po dokončení varhan a svatbě s Kateřinou ( 27. 11. 1741 ) se přestěhoval do Čisté, kde se dále věnoval varhanářskému řemeslu.

V Čisté se mu narodilo postupně pět dětí – Ferdinand, Karel František Martin, Dorota, Anna a Jan Matěj. V dílně pracovali i jeho dva synové – Ferdinand a Johann Mathias, kteří se po smrti svého otce stali uznávanými a vyhledávanými mistry.

Zdroj: Varhany a varhanáři v Čechách – http://www.varhany.net/
Autorem textů o varhanách je Štěpán Svoboda, organolog Arcidiecéze pražské.